od Hradební věže

Už jako malá holka jsem toužila po nějakém tom zvířátku, měla jsem jich poměrně dost, ale stále tu byla velká touha po psu. To se mi splnilo v roce 1990, kdy jsem si přivezla malé štěňátko fenku francouzského buldočka jménem Aneta Šulákovila vila, ta se také stala impulsem pro založení stanice FCI s názvem od Hradební věže v roce 1992. Jsem členem dvou klubů KFB a MSBMK, která združjí plemena francouzský buldoček, anglický buldok a mops. Patřím spíše mezi tvz. chovatelé majitelé, jezdila jsem sice na výstavy a mám nějaké odchovy, ale jsem více ten již zmiňovaný majitel. Celkem nyní máme doma 4 pejsky, 2 anglické buldoky, německého ovčáka a ohaře. Opět mám velké 240 l akvárium, a tam si plují rybky, většinou Terčovci. No a jako poslední perličkou jsou Teddánci. K těm jsem přišla vlastně náhodou, kdy nám jako rodině bylo sděleno, že Terezka trpí  několika poruchami, které se řadí mezi těžké vady řeči. Tak mě napadlo zda by jí třeba králíček nepomohl, dnes máme králíčků trochu více a Terka začíná docela dobře komunikovat. Zvířátka jsou opravdu nejlepším lékem na nemocnou duši a nemocné tělo. Drobná zvířátka napomáhají v léčbě svým kontaktem a Teddík pro svou milou povahu a drobnost se k těm to účelům velmi hodí. Jako maminka postiženého dítěte z vlastní zkušenosti doporučuji do rodin, kde mají střeba stejný problém. Zkuste to..

Doufám, že se Vám stránečky budou líbit, nejsou o tom co máme, co prodáme, chci aby byly o lásce,

o přátelství k zvířecím přátelům.

Hezký den Pavlína a sluníčka.